Užívateľ > Bedivere > Hodnotenia

Předně nutno říct, že toto nazvat loveckým simulátorem je dost velý nesmysl. Jedná se spíše o obyčejnou FPS, v které však nebojujete proti hordám teroristů, nebo hordám zombie. Tady proti vám stojí hordy nebezpečných zvířat. Řekl jsem nebezpečných? No, tak ne všechna jsem v reálu tak nebezpečná. To však není úplně negativní věc, jak se může zdát. Ono by asi ne každého bavilo plížit se za plachými zvířaty, ve vhodný čas vystřelit, a když minete, tak máte utrum. Tady se Cauldron nesnažil o nějakou realitu, ale o zábavný gameplay. Musím říct, že se to povedlo jen z části.

Musím říct, že na hře se mi líbila grafika. na té si vývojáři dali záležet a nutno je za to pochválit. Dále se jim docela povedla atmosféra. Některé části skutečné působí ponuře a člověk jen čeká odkud na něj něco vybafne. Skutečně hororová atmosféra. Bohužel, když zvířata zaútočí, tak se většinou člověk moc nelekne. Pak následuje akce. Ta patří, podle mě mezi poměrně kontroverzní části hry. Ona je spracována skutečně výborně, to ano. Bohužel jí je moc a vyplňuje drtivou většinu hra, a bohužel je neměnná. Zpočátku vás baví, ale po čase se dostaví stereotyp. Navíc v částech, kdy ovládáte jen zaměřovač je dost špatná senzitivita myši.
Ne, že by byl tak špatný, ale prost&#

J.U.L.I.A. není klasickou hrou, ale spíše interaktivní knihou s minihrami. Bohužel taková hra nesedne každému. Já si ji třeba docela užil, ale nedovolil bych si ji někomu doporučovat.

Tím hlavním co hra nabízí je zajímavý příběh. Bohužel gameplaye tu moc není. Hráč po většinu času kliká na kolonky na screenu, kterými prrovádí akce. Občas narazí na (ve většině případů logickou) minihru. Ty jsou tím, co dělá JULII hrou, protože jinak se ru opravdu žádný gameplay nenachází. Tyto minihry jsou naštěstí docela zábavné, pokud nepočítám boss fight, a je jich poměrně dost. Po většinu hry však budete prozkoumávat planety cizí sluneční soustavy. Jsou docela zajímavě, ale spousta věcí závisí na vaší představivosti (což byl podle autorů záměr). Jinak pokud vás hra nezaujal, tak by vás mohla zaujmout rozšířená edice, která by měla vyjít letos. Měla by se stylově trochu přiblížit klasickým adventurám

Byl rok 2005, blížily se bratrovy narozeniny a já sháněl dárek. Tehdy jsem spatřil Owar v obchodě, a protože připomínal Red Alert 2, bratovu oblíbenou hru, jsem jej koupil. Nakonec jsem jej hrál hllavně já.

Ve svém odhadu, že jde o RTS ala Red Alert jsem se dost zmýlil. Jde o mix RTS a RPG, i když RPG je hlavní. Také tu nejde o to postavit více jednotek, než nepřítel. Tady si hráč musí vystačit s vojáky, které má k dispozici od začátku mise. Každý člověk má zkušenosti jméno a často i osobnost. Můžete si je oblíbit a když je zabijí, tak to zamrzí.

Hra nám nabízí povedený nelineární příběh. V každé misi se kromě hlavních úkolů vyskytují i vedlejší úkoly, které nemusíte plnit. Tím je pak ovlivněn děj dalších misí.

Hráč si může vybrat mezi americkou a ruskou kampaní. Osobně mám raději ruskou kampaň, hlavně díky postavám z nichž mám nejraději hlavního hrdinu Burlaka. Čeho docela lituju je absence arabské kampaně. To je trošku kompenzováno možností hru modifikovat. Díky tomu lze na internetu stáhnout hned několik kampaní za arbaskou stranu. Dokonce lze najít i modifikaci, která má být oficiální arabskou kampaní (Arabian Nights).

Celkově si myslím, že Owar je nejlepší strategií jakou jsem hrál. Svého času jsem u něj strávil desítky, ne li stovky, hodin. Mohu ji vřele doporučit.

Vietcong je jednoznačně jednou znejlepších českých her. Klukům z Pterodonu a Illusion se povedlo vytvořit vynikající taktickou akci s povedenou atmosférou. To je podtrženo skutečně vynikajícími hláškami. Obzvlášť výcvikového seržanta je radost poslouchat. Členy vašeho týmu si skutečně zamilujete a je vidět, že autoři si tady dali dost záležet.

Hra vypráví příběh Steva Hawkinse, který se účastní války ve Vietnamu jako velitel průzkumného týmu. V jeho kůži hráč zažije boje v džungli, bažinách a tunelech (ty jsem neměl moc rád). Vyhýbání se zákeřným pastím a nakonec i porážku ze strany Vietcongu. To se mi zvláště líbilo. Myslím, že se Pterodonu povedlo docela dobře vystihnout atmosféru té války. Jenom škoda, že tu není i kampaň za opačnou stranu.

Docela se mi líbila grafika. Na vietnamskou krajinu je radost pohledět. Docela jsem si říkal, jak by to vypadalo kdyby byla hra open-world, ale to je jen co by kdyby.